Jenom tolik řeknu, že jsem pracoval na Valašsku rád. Kolikrát mne bolela hlava všelijakými starostmi přeplněná, ale mezi dětskou drobotinou v poličenské škole jsem okřál a zapomněl na bolest. Kolikrát jsem unaven se dobrouzdal do besídky naší mládeže do Hrachovce, ale v jejím prostém upřímném ovzduší jsem znova ožil. A když jsem se často zpocen došplhal až ku své nejvyšší škole - juřínské jednotřídce a rozhlížel se po dolině valašské Mesopotamie, jakoby křídla rostla k zvěstování učení, které pozvedá duše z prachu.

Až do světové války utíkal rok za rokem v obvyklé práci, jenom prázdninová dovolená nám otvírala bránu do světa. V "Novinách zpod Radhoště" se pak objevovaly kratší nebo delší besídkové cestopisy a spolkové přednášky získávaly nová témata z cestovních zkušeností.

Až světová válka začala podtrhávat mé kořínky v meziříčské půdě. Přihlásil jsem se hned zpočátku války u Červeného kříže k duchovní službě v místních nemocnicích, jichž bylo nakonec sedm, zůstávaje přitom kaplanem. První přerušení obojí služby způsobilo mé onemocnění neštovicemi. Zaopatřoval jsem v isolačních barácích rumunského vojáka v nejhorším stadiu neštovic a přesto, že jsem se podrobil všem ochranným a desinfekčním předpisům, neunikl jsem infekci. O jejím léční v improvisované nemocnici v městské košíkárně vypravuje besídka, uveřejněná pod názvem "Isolační telefon bez drátu" v Novinách zpod Radhoště.

Po několikadenní horečce přinesl lednový svátek sv. Anežky rozhodnutí. Ještě v předvečer toho dne praví pan primář Dr. Flis:

Zítra vezmeme zkoužku krve; teploměr dává tušit skrytého škůdce!"

Dobře. Ale ráno se škůdce už prozradil sám. Stírám z čela pot a pod prsty cítím již úrodu nemoci.

"Posuit signut in faciem..."položil znamení na tvář mou - modlil jsem se pak s divným pocitem antifony breviáře toho dne ke cti a chvále sv. Anežky; byl jsem též poznamenán neštovicemi. Přišel pan primář, podívá se a praví:

"Jest ospa! Zaraz powrócg!"

Osaměv, zpytuji své kurátské svědomí. Ospa - neštovice! Ale vždyť máme ve stanici jen jediný případ - ten chudák - tolik trpělivý rumunský cikán v trestaneckém baráku, kterého jsem zaopatřoval nedávno!

31          32          33          34          35          36          37          38          39          40